Bonsaj (Bonsai)

Původní zemí bonsaje bylo mylně předpokládané Japonsko, ve skutečnosti se umění pěstování miniaturních stromů v nádobách objevilo v starověké Číně, asi před 2 tisíci lety.

BONSAJ (BONSAI) A JEJÍ OBECNÝ POPIS.
V překladu z japonského "bonsaj", což znamená „rostlina v ploché nádobě“. Původní zemí bonsaje bylo mylně předpokládané Japonsko, ve skutečnosti se umění pěstování miniaturních stromů v nádobách objevilo v starověké Číně, asi před 2 tisíci lety. Do Japonska se umění pěstovat bonsaje dostalo až v 6. století n.l., spolu s budhismem. Zde se umění pěstování bonsají dostalo dalšího vývoje. A právě odtud začalo svůj vítězný pochod po celém světě. Japonsko vzalo na sebe roli zprostředkovatele mezi Čínou a Západem. Právě v zemi vycházejícího slunce byl způsob pěstování bonsaje zlepšený a uspořádaný. Umění moderního pěstování bonsaje vzniklo na začátku 20. století. Hlavním cílem tohoto umění je za pomoci neustálého hledání nových forem vytvořit z obyčejných a exotických stromů, vypěstovaných v přírodních podmínkách, bonsaje (bonsai). Na rozdíl od tradičního, čínského, je pro japonskou bonsaj charakteristická větší elegance.


Stejně jako ostatní druhy východního umění, je i japonská bonsaj (bonsai) nejenom komplexem operací o vypěstování miniaturního stromku v nádobě. Je to v podstatě celá filosofie, která od člověka, který se o bonsaje zajímá, vyžaduje a klade určité nároky na jeho osobu, a to především spravedlivost, moudrost, srdečnost, ohleduplnost. Evropský člověk však japonskou filozofii může pochopit jen těžko, nicméně pro dosažení úspěchu je minimálně nutné, aby se k bonsaji choval vážně a projevil jí maximální pozornost a lásku. Při správném a pečlivém pěstování může žít po stovky let a stát se symbolem, spojujícím celé generace.

Z dochovaných poznatků víme, že umění pěstování bonsají dosáhlo největšího rozkvětu v období rozmachu a blahobytu společnosti. V poslední době se bonsaj (bonsai) stává oblíbenou i u nás. V moderním chápání znamená bonsaj (bonsai) miniaturní strom v květináči. Od obyčejné pokojové rostliny se bonsaj (bonsai) liší velikostí, která však proporcionálně vyhovuje normálnímu stromu. V podstatě je bonsaj přesnou, avšak zmenšenou kopií stromu, vyrostlého v přírodních podmínkách.

Tradiční bonsaj (bonsai) musí odpovídat následujícím požadavkům:

- Kmen: Musí být silný, s viditelně zvýrazněným základem kořenového systému.
- Linie větví: Musí být jasné a ostré.
- Kmen i větve: Představují kostru rostliny a musí být i skrze listy dobře a zřetelně vidět.
- Bonsaj (bonsai) musí být shodná se stromem téhož druhu, vyrůstajícího v přírodních podmínkách.

- Nádoba: Musí mít jednoduchou formu a nenápadné zbarvení.
Strom i nádoba: Musí být v kompoziční shodě.

Bonsaj (bonsai) se dělí podle formy a rozměru.

Bonsaj (bonsai) a její rozměr.

Klasifikace bonsaje podle rozměru je velmi relativní. Existují následující druhy bonsaje:

- velké 60 - 120 cm;
- střední 30 - 60 cm;

- malé 15 - 30 cm;
- miniaturní 5 - 15 cm, mezi kterými se rozlišuje tzv. "bonsaj s drápkem" (5 - 15 cm) a "baby bonsaj" (7,5 - 15 cm).

Výšku rostliny měříme od okrajů nádoby nebo od základů kořenů až do nejvyššího bodu rostliny.

Nejpopulárnější jsou "panenkové" bonsaje, malého a miniaturního rozměru, jejichž krása i křehkost vyvolává mimovolné zachvění. Vidíme totiž, že stromeček je skutečný a má silný kmen i nádhernou korunu, ale zase si uvědomujeme, že ten stromeček nepatří do našeho světa velkých věcí, ale do neznámé země „Liliputu“.

Není vhodné nucenou cestou měnit stromeček velkého nebo středního rozměru v miniaturní. Nejlepší je ihned získat bonsaj (bonsai) požadovaného rozměru nebo ji vypěstovat vlastními silami. Pro miniaturní bonsaje se nejlépe hodí rostliny s malými listy a chvojí (například: Zimostráz, Cypřiš, Myrta, Oliva, Rozmarýna lékařská, Řešetlák, Čínský jilm).

Pěstování miniaturní bonsaje se prakticky neodlišuje od pěstování stromku většího rozměru. Přesto však existují některé odlišnosti formování:


- nižší základ (pouze 2 až 3 větve);
- první 2 až 3 roky se doporučuje pěstovat bonsaj (bonsai) ve velké nádobě, aby se zformoval silný kmen;
- je nutné bonsaj (bonsai) více zavlažovat (nesmíme však rostlinu přemokřit!);
- bonsaj (bonsai) přesazujeme každé jaro, během přesazování oddělujeme přerostlé a „vlasaté“ kořeny;
- bonsaj (bonsai) hnojíme slabou koncentrací hnojiv.

Bonsaj (bonsai) a její formy.

Klasifikace druhů bonsaje, podle její formy, byla provedena japonskými designéry. Proto se v klasifikaci používají japonské názvy.


Chokkan:
Je bonsaj (bonsai), která má symetrickou vertikální formu, tzn. přímý vertikální kmen kuželovité formy, rovnoměrně pokrytý větvemi.

Moyogi:
Je bonsaj (bonsai), která má nesymetrickou vertikální formu, tzn. kuželovitý kmen s nevelkým sklonem k osnově a maximálně se třemi nevelkými zakřiveními, rovnoměrně pokrytými větvemi.

Shakan:
Je bonsaj (bonsai), která má nakloněnou formu, tzn. nakloněný kmen, vrchol i kořenový systém obrácený v protisměru, než jaký má základ kmenu, silný kořenový systém.

Fukinagasi:

Je bonsaj (bonsai), která má větrem ohnutou formu, tzn. nakloněný kmen, zejména u vrcholu, s větvemi, směřovanými na stranu sklonu.

Hokidachi:
Je bonsaj (bonsai), která má vějířovitou formu, tzn. rovný kmen, rozvětvený do vějíře.

Kengai:
Je bonsaj (bonsai), která má svislou nebo stupňovitou formu, tzn. zkřivený kmen i větve, svěšené dolů, přes kraj nádoby.

Han-kengai:
Je bonsaj (bonsai), která má polosvislou nebo polokaskádovou formu, tzn. kmen i větve vodorovné vůči ke kraji nádoby.


Ishitsuki:
Je bonsaj (bonsai), která má skalní formu, tzn. kořeny rostliny obchvacují kameny, které jsou v zemi.

Sokan:
Je bonsaj (bonsai), která má dvojitou formu, tzn. 2 kmeny, různé výšky i mohutnosti, vyrůstající z jednoho kořenového systému.

Sankan:
Je bonsaj (bonsai), kdy z jednoho kořenového systému vyrůstají 3 kmeny.

Kabudachi:

Je bonsaj (bonsai), která má vícekmenovou formu, tzn. rostlina s několika kmeny rozdílné tloušťky, připomínající keř. Počet kmenů je lichý.

Yose-ue:
Takto je nazvaná lesní kompozice, tzn. mnoho stromů rozdílného rozměru a věku v jediné nádobě.

Ikadabuki:
Je bonsaj (bonsai), která má formu ve tvaru „voru“, tzn. kmen ležící na nebo v půdě, se svislými větvemi, rostoucími nahoru. Rostlina vypadá jako lesní skladba z několika stromů.


Zahradní a pokojová bonsaj (bonsai).


Pěstování pokojových bonsají v podmínkách mírného pásma je spojeno s velkými nesnázemi, neboť v takovém případě rostliny dlouhou řadu let nevydrží. Úspěšnější je pěstování zahradní bonsaje, která je umístěna na čerstvém vzduchu.
Zahradní bonsaj (bonsai) trpí, pokud se dlouhodobě nachází v pokojových podmínkách, neboť pokojový vzduch je pro ni příliš suchý a teplý. Pokud však tuto rostlinu pěstujeme na čerstvém vzduchu, problémy vznikají jen zřídka. V létě musíme zahradní bonsaj (bonsai) před přímými slunečními paprsky přistínit a v zimě ji ochránit a ukrýt před deštěm, větrem a sněhem. Plodové a kvetoucí bonsaje vždy na několik hodin postavíme na dobře osvětlené místo. K zahradním bonsajím patří např. Jalovec čínský, Cypřišek hrachonosný, Kdoulovec japonský, Cedrus japonica a Borovice lesní, a také Javor dlanitý (japonský) i Šedivý jilm. Prakticky jakoukoliv odolnou rostlinu lze vypěstovat jako zahradní bonsaj.
Nápad na vytvoření pokojové bonsaje se zrodil nikoliv na Východě, ale na Západě, a to v Německu. Pokojová bonsaj (bonsai) je odolnější, než zahradní bonsaj. Nicméně pokojová bonsaj vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu, a proto se doporučuje držet bonsaj v dostatečné vzdálenosti od vytápěcích přístrojů. Pokojová bonsaj (bonsai) je také náchylná na průvan.

POKOJOVÁ BONSAJ (BONSAI) A PODMÍNKY PÉČE O NI.

Podle náročnosti pěstování můžeme pokojovou bonsaj (bonsai) postavit na stejnou úroveň s těmi nejnáročnějšími pokojovými rostlinami. Pro špatné pěstování totiž bonsaj buď zahyne, nebo ztratí svoji krásu a stane obyčejnou pokojovou rostlinou, v žádném případě však ne miniaturním stromečkem.

Bonsaje většinou patří k tropickým a subtropickým rostlinám, proto pro ně klimatické podmínky našeho regionu nejsou vhodné. Z toho vyplývá, že podmínky musíme vytvořit umělým způsobem. Pokud si nejste jistí, že bonsaji budete moci poskytnout vše správné a požadované pro její úspěšný a správný růst, je lepší se nápadu s pěstováním bonsaje raději předem vzdát.

Bonsaj (bonsai) a světelný režim.


Doba trvání světelného dne v mírném pásmu je kratší, než v tropech nebo subtropech, proto bez dodatečného osvětlení bonsaj (bonsai) dostatek světla nikdy nebude mít. Nedostatek slunečního světla je zvláště charakteristický pro zimní část roku, tedy od konce října do začátku března. Různé druhy bonsaje vyžadují různé podmínky osvětlení, které upřesňujeme v článku, který se konkrétní bonsaje týká. Při výběru stanoveště pro bonsaj (bonsai) dáváme pozor na další parametry osvětlení:
- na světovou stranu (sever, jih, západ, východ);
- na vzdálenost od oken (na parapet, v okolí oken za záclonou, v okolí oken bez záclony, v hloubce místnosti);
- na úhel dopadu slunečních paprsků;
- na rozmístění sousedních pokojových rostlin;
- na existenci vnějších překážek pro sluneční svit (na blízko stojící sousední budovy, husté stromy);
na barvu stěn i parapetu.

Je třeba mít na paměti, že záclony sluneční paprsky intenzivně absorbují. Proto, pokud je bonsaj (bonsai) umístěna za záclonou, musíme záclonu během dne nadzdvihovat nebo odsouvat stranou, aby se sluneční světlo mohlo pokojové bonsaje dopátrat.


Pokud jde o úhel dopadu slunečních paprsků, růst bonsaje je intenzivnější, když má své stanoviště na levé straně východního okna nebo na pravé straně západního okna.

Nedostatek světla musíme nahradit pomocí přístrojů umělého osvětlení. Není vhodné však využívat umělého osvětlení po celý rok, protože to může na bonsaj (bonsai) nepříznivě působit. V zimním období a také během zamračených dnů od října do března je dodatečné osvětlení zapotřebí. Pro tyto účely se používají zářivky denního světla, rtuťové žárovky vysokého tlaku a žárovky halogenové. Obyčejné žárovky je lepší nepoužívat, neboť uvolňují světlo, které je od denního světla značně vzdálené, a jejich teplo působí na rostlinu škodlivě. Také účinnost žárovek je nedostatečná.

Nejlépe vyhovují zářivky denního světla, které mají vysokou účinnost a jsou pohodlné. Obstarat si takové žárovky není nijak obtížné. Pro osvětlení bonsaje se doporučují žárovky o výkonu 18 W a 40 W (120 cm).

Při instalaci lamp pro dodatečné osvětlení bonsaje musíme dodržovat následující předpisy:

- čím blíže k bonsaji je lampa nainstalovaná, tím efektivněji působí. Nesmíme však také zapomenout na její tepelné záření.
- celé světlo žárovky musí směřovat na rostlinu.

na každý čtvereční metr osvíceného povrchu musí připadat nejméně 70 W. Přitom se předpokládá, že je lampa od rostliny vzdálená 25 - 50 cm.
během zimního období musíme osvětlení zvýšit o 4 až 5 hodin.

Bonsaj (bonsai) a tepelný režim.

Subtropické druhy bonsaje (myrta, oliva, marhaník, rozmarýna lékařská) potřebují být v zimě udržovány při teplotě od 5 do 15 C a v létě být vynášeny na čerstvý vzduch (na balkón, terasu, apod.).

Tropické druhy bonsaje musíme po celý rok udržovat při teplotě od 18 do 25 C. V létě rostliny ponecháme uvnitř. Tropické rostliny není vhodné položit na kamenný parapet, pokud pod ním není umístěn vytápěcí systém.

Čím je teplota, ve které bonsaj (bonsai) udržujeme, vyšší, tím bonsaj potřebuje více světla, vody a živin. Čím je teplota nižší, tím méně hojná musí být zálivka i přihnojování.


Bonsaj (bonsai) a vlhkost vzduchu.

Vlhkost vzduchu v městských prostorách je zpravidla pro bonsaj (bonsai) nedostačující. Jak tento problém můžeme vyřešit?

Nejdražším, avšak ne nejúčinnějším, způsobem pro udržení optimální vlhkosti vzduchu je elektrický zvlhčovač vzduchu. Zvlhčovače však mají celou řadu chyb, mají příliš velké vnější rozměry, drahou obsluhu, hlukový efekt, atd.

Snadnějším způsobem je umístit bonsaj (bonsai) do ploché nádoby nebo na podnos z umělé hmoty, které naplníme vodou. Dno nádoby či podnosu musíme vyložit malými kamínky nebo mřížkou a na ně hliněný hrnec s bonsají postavit. Množství vody pak musíme udržovat na stejné úrovni. Efektivnost tohoto způsobu zvlhčování vzduchu se zvýší, pokud nádobu s vodou postavíte nad oteplovací systém.

Pro zvyšování vlhkosti vzduchu se doporučuje rostlinu postřikovat vodou. Tato procedura však přináší pouze krátkodobý efekt, proto ji musíme pravidelně opakovat. Postřikování musíme provádět dopoledne, aby rostlina stihla do večera vyschnout.

Bonsaj (bonsai) a jeho zalévání.


Zemina v nádobě, ve které bonsaj (bonsai) pěstujeme, by měla být neustále vlhká, ne suchá, ale také ne přemokřená. Suchost půdy můžeme definovat na omak nebo z jejího zbarvení. Suchý „škraloup“ na povrchu zeminy neznamená, že je zemina suchá celá.

Voda musí dosáhnout až na dno nádoby. Při špatné propustnosti zeminy zavlažování třeba 2 až 3 krát zopakujte, dokud se v zemině nesvlaží každé „zrnko písku“. V létě bonsaj (bonsai) potřebuje více vody, než v zimě, což je spojeno s jejím intenzivnějším růstem. Subtropické rostliny se v létě zalévají pokud možno zřídka, zemina by měla být relativně suchá. Tropické rostliny nesnáší zalévání studenou vodu.

Nejlepší voda pro zálivku je voda odstátá. Můžeme použít i vodu z vodovodu, kterou však před zaléváním necháme po několik hodin odstát. Voda tak získá pokojovou teplotu a usazuje se v ní špína a mechanické nečistoty.

Půda pro bonsaj (bonsai).

Určená zemina pro pokojové rostliny, kterou můžeme v běžné prodejně květin zakoupit, se pro bonsaje nehodí! Taková zemina totiž zpravidla obsahuje velké množství nejmenších částic. V krajním případě ji můžeme použít jako přídavek k základní zemině.

Existují 3 druhy půdní směsi pro bonsaj (bonsai):


1.) 2 díly hlíny, 2 díly humusu a 2 díly jemnozrnného štěrku nebo kamenných kousíčků (v krajním případě, hrubozrného písku);
2.) 3 díly hlíny, 5 dílů humusu a 2 díly štěrku;
3.) 1 díl hlíny, 5 dílů humusu a 2 díly štěrku.

Jako humus můžeme použít listový humus i shnilé jehličí, rašelinu, shnilou kůru, a také jakostní kompost s vysokými obsahem humusu. Do půdní směsi můžeme přidat trochu organických hnojiv, např. rohové piliny, rybí nebo kostní mouku, řepkové výlisky, a to poměrem 3 gramy hnojiva na 1 kg půdy.

Všechny prvky pečlivě smícháme a 15 minut v hrnci nahříváme za teploty 100 st. C. Během takovéhoto zpracování půdy zničíme semena bylin i nejrůznější choroby.

První dvě směsi mají neutrální polohu kyselosti, třetí půdní směs se od nich svojí zvýšenou kyselostí liší. Snížit kyselost půdy můžeme přidáním vápníku, který k organickému hnojivu přimícháme. Zvýšenou kyselost snižuje také rašelina nebo shnilé jehličí.


BONSAJ (BONSAI) A JEHO KULTIVACE.

Pěstujeme bonsaj (bonsai) ze semen.

Ze semen se pěstují tropické a subtropické rostliny. Z rostlin našeho mírného pásma se semeny rozmnožují pouze břečťan, myrta a citrusy.

Velké množství semen, které obsahují pevnou slupku, se před výsadbou podrobují stratifikaci. Nejčastěji se slupka semene nařezává, propichuje nebo se podrobuje vodní adjustaci, tzn. že se semínka dávají do teplé vody na celý den. Tato semena je pak nutné neprodleně zasadit, neboť rychle ztrácejí svoji klíčivost. Musíme zasadit asi 2 krát více semen, než plánujeme, protože ne každé semeno do dospělé rostliny dorůstá. Příčiny zahynutí semen jsou různorodé: nesterilní zem, nepříznivé roční období, špatné podmínky pěstování, atd.

Semena se doporučuje vysazovat do půdy, která se skládá ze 2 dílů humusu a 1 dílu písku. Půdu v žádném případě nepřihnojujeme, musíme ji však desinfikovat horkou párou! Sterilní půdu vysoušíme a prosíváme přes síto, které má díru menší, než 5 mm v průměru.

Pro výsev semínek se používá každá nádoba o hloubce 5 cm s drenážním otvorem. Před použitím nádobu umyjeme a vydezinfikujeme speciálními prostředky, a poté pečlivě opláchneme a pozůstatky čistících prostředků odstraníme.


Semena je dobré pro jejich lepší osvětlení sázet od sebe s dostatečně velkým intervalem. Hrubá semena sázíme jednotlivě, drobná semena rovnoměrně rozprašujeme, předběžně je smícháme s dvojitou dávkou mělkého suchého písku. Po zasetí semena pečlivě přimáčkneme destičkou a zasypeme měkkou půdou, o síle 2 až 3 krát větší, než je rozměr semínek, Semena, která milují a potřebují světlo, však nezasypáváme. Nádobu se vsazenými semeny přikryjeme sklem nebo průhledným krytem, který umožňuje zachovat vlhkost a zabezpečuje přístup světla k semenům. Nádobu musíme rozmístit tak, aby i v nejchladnějším období měla dostatečný přísun tepla, např. u radiátoru ústředního topení.

Optimální teplota pro většinu bonsají je 20 až 25 C (ne však vyšší!). Semínka musí být od přímých slunečních paprsků chráněna. Zeminu musíme hlídat, aby nebyla vyschlá, ani příliš vlhká. Nedostatek vláhy i její nadměrnost totiž semenům škodí.

Jakmile semena vyklíčí, víko musíme nadzvednout, abychom zajistili přístup vzduchu. Za 2 až 3 dny však víko odstraníme. Až výhonky trochu povyrostou a budou mít 3 až 4 lístky, musíme je přesadit do nového hliněného hrnce, naplněného čerstvou půdou. Výhonky se od sebe vysazují ve vzdálenosti 3 až 4 cm. Přitom se kořeny výhonků seříznou a zahloubí do půdy, do úrovně prvního páru lístků. Mnohonásobné přesazování v období od 4 do 8 týdnů (v závislosti na ročním období) napomáhá formování bohaté a dobře rozvinuté kořenové soustavy mladých rostlin. Za 6 až 8 týdnů po přesazení můžeme půdu trochu přihnojit.

Bonsaj (bonsai) a její štěpování.

Oddělené výhonky, získané v důsledku formování bonsaje, můžeme použít pro štěpování.

Pro tento způsob rozmnožování bonsaje je vhodné použít mladé a pružné odštěpky, v délce 5 až 10 cm. Musíme je odříznout ostrým nožem, pod posledním párem listů. V dolní části odštěpku opatrně oddělíme listy, tak abychom nepoškodili povrch odštěpku.


Zemina pro sázení odštěpků je stejný, jako pro semena. Nádoba musí mít přibližně hloubku 6 cm. Odštěpky zasazujeme mělce, asi 1 až 1,5 cm, a do zvlhčené půdy. Sázejte je vertikálně a dávejte pozor, aby odštěpky neupadly. Vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi závisí na jejich rozměru, v každém případě se však musí navzájem dotýkat. Po zasazení odštěpků půdu zalijeme vodou a nádobu přikryjeme sklem nebo igelitem. Optimální teplota pro odštěpky tropických rostlin je 20 až 25C, pro odštěpky subtropických rostlin je 14 až 20C. Jakmile se objeví výhonky, víko nadzdvihneme a po uplynutí 1 dne ho odstraníme.

Bonsaj (bonsai) a množení vzdušnými řízky.

Je to dávný způsob, který se využívá pro vypěstování nejrůznějších druhů fíkusů. S jeho pomocí lze z velké rostliny vytvořit bonsaj.

Podkladem pro budoucí bonsaj slouží velká rozvětvená rostlina se součky, které jsou vhodné k vytvoření součku bonsaje. Průměr součku však nesmí převýšit 3 cm. V místě oddělení součku od kmenu, se velké rostlině vytvoří vrub.

Existují 3 způsoby oddělení kmínku:


1.) místo oddělení se omotá 1 až 2 krát nerezovým drátem, přes které se poté nožem udělá několik podélných vrubů, s hloubkou do dřevěné části kmenu;
2.) v místě oddělení se okolo součku udělá jeden vrub o šířce 1 cm;
3.) po obvodu kmene se v místě oddělení ostrým nožem udělají 2 - 3 příčné vruby, o délce 1 až 2 cm, ve směru od povrchu ke středu kmene, a poté se vrub zajistí v otevřené pozici pomocí kamenů nebo destiček.

Ať již vruby provedeme jakýmkoliv způsobem, zasypeme je biohumusem, který obsahuje pro rostlinu důležité hormony růstu, a obložíme mechem nebo rašelinou, a poté omotáme polyetylénem. Mech i rašelinu musíme udržovat ve vlhkém stavu. Za 1,5 - 2,5 měsíců, podle období roku i vzhledu rostliny, nám pod mechem nebo rašelinou vyklíčí kořínky. Nyní musíme souček od kmene oddělit, a to pod místem, kde nám kořínky vyklíčily, a opatrně zasadit do nádoby naplněné zeminou. Musíme přitom dávat pozor, abychom nepoškodili mechové či rašelinové ovinutí. Mladou rostlinu musíme během prvního týdne, dokud se jí kořenový systém nezpevní, ochránit od otevřeného slunečního prostoru a průvanu. Rostlinu přesazujeme do nové nádoby pouze 1 krát za rok.

Bonsaj (bonsai) a vhodné květináče a nádoby.

Pro bonsaj (bonsai) můžeme použít jak speciální ploché nádoby, tak i běžné květináče z hlíny nebo z umělé hmoty. Je však lepší dát přednost keramické nádobě. Při zavlažování musíme mít na paměti, že hliněný květináč do sebe určité množství vláhy vsakuje. Proto má být zavlažování rostliny v hliněném květináči hojnější, než v květináči z umělé hmoty.

Nezávisle na materiálu květináče, v něm musí být dosti velký odvodňovací otvor.


Forma a objem nádoby záleží na druhu rostliny. Ploché nádoby jsou lepší, než hluboké, neboť jejich tvar napomáhá formování plochého kořenového systému bonsaje. Výška pláště nádoby se musí minimálně rovnat tloušťce kmenu. Délka nádoby musí odpovídat přibližně 2/3 výšky rostliny. Forma ploché nádoby může byt rozmanitá - čtyřhranná, okrouhlá, oválná, trojúhelníková, mnohoúhelníková, atd.

Bonsaj (bonasi), která miluje vlhko, potřebuje zalévat hojně (např. Myrta) a je vhodnější pěstovat ji v hlubokých nádobách. V nádobách s vysokým pláštěm také rostliny svislého tvaru vypadají velice efektně.

Čím plošší nádoba je, tím více vody bude bonsaj (bonsai) při zalévání potřebovat, a tím také budou intervaly mezi jednotlivými zálivkami kratší.

Pro rostliny kvetoucí a rostliny s jasnými nebo šedozelenými listy se nejlépe hodí nádoby jasných tónů. Pro bonsaje s tmavě zelenými listy, a také pro ty, u kterých temný kmen a jeho větve převažují nad množstvím listů, jsou vhodnější nádoby tmavě šedé, tmavě hnědé a tmavě modré barvy. V prvním případě se dává přednost nádobám natřeným glazurou, ve druhém případě by se měly používat květináče bez glazury.

Sázení.

Konečně tedy sazenice a výhonky vysazujeme do stálé hliněné nádoby. U sazenic přitom oddělujeme boční kořínky a u výhonků příliš dlouhé kořeny ořezáváme.


Rozměr květináče či nádoby má obrovský význam. Jeho výběr závisí na výšce stonku a velikosti kořenového systému. Pokud bude nádoba příliš velká nebo příliš malá, rostlina nikdy nevytvoří optimální požadovaný kořenový systém. Vrchní průměr nádoby musí být 7 až 12 cm.

Před zasazením se dno nádoby vyrovná a vyloží tenkou vrstvou půdy. Kořeny sazenice roztáhneme a takto do hliněné nádoby umístíme. Poté mezi kořínky nasypeme základ půdy, který opatrně zarovnáme a mírně prsty přimačkáme. Když je hliněný hrnec zeminou zaplněn, měli bychom s ním opatrně poklepat, aby případná prázdná místa zmizela. V případě nutnosti pak do nádoby ještě trochu zeminy přidáme. Pro zalévání musíme mezi stěnou nádoby a patou rostliny nechat dostatečnou mezeru.

Bonsaj (bonsai) a jeho přesazování.

V průběhu prvního roku necháváme bonsaj (bonsai) volně růst. Během následujících 5 až 7 let je však již třeba bonsaj přesazovat, a to zpočátku každoročně, a potom každé 2 roky.

Přesazování uskutečňujeme zpravidla zjara, od března do dubna. Právě v tomto období je bonsaj schopná dosti lehce šoku z přesazování odolat, neboť dostává dostatek tepla a světla pro potřebnou redukci síly a pro adaptaci na nové prostředí.

Během přesazování všechny nemocné a mrtvé kořínky musíme oddělit. Rostliny s nemocným kořenovým systémem se doporučuje přesadit do půdy s velkým obsahem štěrku. Kořenový systém v důsledku nadměrné zálivky nebo přihnojování obvykle trpí.


Bonsaj (bonsai) přesazujeme následovně:
Bonsaj (bonsai) asi 1 až 2 dny před přesazením přestaneme zalévat, neboť suché kořínky jdou z nádoby snadněji vyjmout i od půdy lépe očistit. V den přesazení je nutné předem připravit novou nádobu, čerstvou a vhodnou půdu i potřebné nástroje.
Novou nádobu musíme vymýt, vydezinfikovat a pečlivě opláchnout. Starou nádobu není vhodné používat znovu. Odvodňovací otvor v nádobě uzavřeme.

Až budeme mít všechno připraveno, přistoupíme k přesazování. Přesazování uskutečňujeme rychle, bez zpoždění, protože kořeny jsou neobyčejně citlivé a nesmějí se podrobit dlouhému působení vzduchu a slunečního světla. Rostlinu je třeba nadzdvihnout, pevně držet, nožem provést po obvodu nádoby, avšak s opatrností ke kořenům, řez a vyndat bonsaj z nádoby i se zeminou ulpívající na jejích kořenech. Zeminu okolo kořenů musíme odstranit na 1/3, a to rovnoměrně ve všech částech. Staré i nemocné kořeny přitom odřízneme a zdravé kořeny o trochu zkrátíme. Povrch řezu u silných kořenů musí směřovat dolů. Potom dno připravené nádoby obložíme vrstvou čerstvé půdy. Do nádoby rostlinu umístíme s dobře rozprostřenými kořeny.

Při přesazování musíme umístění bonsaje v nádobě dodržovat následující pravidla:

1.)Bonsaj (bonsai) vysazujeme vždy přímo uprostřed kulaté, čtvercové a mnohoúhelníkové ploché nádoby nebo ve vysoké nádobě pro kaskádovou nebo polokaskádovou bonsaj.
2.)Bonsaj (bonsai) vysazujeme v pravoúhlé a oválné nádobě ne zcela uprostřed, ale trochu mimo střed a za čarou, která středem prochází.


Bonsaj (bonsai) asymetrické formy je dobré posunout ke kraji nádoby, zatím co bonsaj symetrické formy umístit blízko středu.

Kořeny bonsaje musí být nad povrchem zeminy viditelné, není však třeba je umístit příliš vysoko.

Bonsaj (bonsai) se slabým kořenovým systémem doporučujeme upevňovat v nádobě pomocí drátu, protaženého skrz odvodňovací otvor nádoby a zafixovaného pod květináčem malou dřevěnou tyčkou.

Poté, co rostlinu správně umístíme, zaplníme hliněnou nádobu zeminou. Abychom zaplnily prázdná místa v zemině, opatrně půdu mezi kořeny a podél květináče opatrně prsty udusáme. Přesazenou rostlinu opatrně zalijeme vodou do té doby, dokud voda z odvodňovacího otvoru nepoteče. Hrnec s bonsají postavíme na jasně osvětlené místo a co nejdál od možného průvanu. Za 4 až 5 týdnů si bonsaj (bonsai) vytvoří nový kořenový systém.

BONSAJ (BONSAI) A JEJÍ FORMOVÁNÍ.

Seřezávání větví a výhonků.


Bonsaj (bonsai) je nejlepší seřezávat na jaře nebo v létě, když rostlina vstupuje do období aktivního růstu. Ty bonsaje, které rostou v průběhu celého roku, můžeme seřezávat kdykoliv. Musíme však při tom mít na paměti, že taková rostlina je v zimním období značně oslabena.

Silné výhonky seřezáváme šikmo a bezprostředně nad pupínkem. Slabé výhonky seřezáváme vodorovně, ve směru růstu a nad pupínkem. Mladé i měkké výhonky můžeme uštípnout nehty.

Pokud mladou rostlinu ponecháme bez seřezávání, bude růst nahoru a přestane se větvit. Abychom tedy stromeček přinutili se větvit, musíme ho seřezávat na požadovaný tvar i výšku rostliny. Přitom výška kmenu musí sestavovat kolem 1/3 výšky celé rostliny.

U většiny bonsají vždy jako první vyrůstají pupínky na hlavě stromu, které také určují vertikální růst stromku. Pokud oddělíme pupínek na hlavě stromu, jeho funkci převezme jeden z bočních pupínků, který je umístěn výše, než zbývající. Při ořezávání výhonku musíme vzít v úvahu směr růstu, který pupínek ukazuje.
Rostlinu začínáme seřezávat již v tom stádiu, kdy má 4 až 5 listů. Výhonek seřezáváme, když má 1 až 2 listy, tímto však pozastavujeme růst větve i výhonku do délky. Velký význam má poslední zanechaný pupínek na výhonku.

Jak již píšeme výše, pro správně rostlou bonsaj má prvořadý význam linie kmenu a větví, které mají být viditelné skrze listí. Při formování rostliny je třeba na "negativí zóny" (prázdnoty) mezi větvemi dávat stejně velký pozor, jako na tvar kmenu. Přestože má být bonsaj (bonsai) krásná a harmonická ze všech stran, největší pozornost přeci jen přitahuje její hlavní, čelní strana.


Je třeba se vyvarovat následujících variant rozmisťování větví:

- větve v jedné výšce proti sobě navzájem;
- seskupení několika větví v jedné výšce (přitom kmen větve postrádá);
- několik větví, umístěných na jedné straně kmenu jedna pod druhou;
větve, směřované vertikálně nahoru nebo vertikálně dolů.

Před tím, než jednu či dvě větve oddělíme, doporučuje se větve přikrýt dlaní nebo listem papíru, abychom zjistili, zda se odříznutí větví na vzhledu rostliny skutečně kladně projeví. Čím vyšší rostlinu plánujeme, tím více času samotný proces seřezávání její osnovy zabírá.

Seřezávání borovice a cypřiše velkoplodého (Cupressus macrocarpa).


Proces seřezávání bonsaje probíhá stejně, jako u ostatních druhů rostlin, nicméně seřezávání borovice a cypřiše velkoplodého má své zvláštnosti.

Mladý výhonek borovice se jmenuje ''svíčka''. Na konci ''svíčky'' se formuje vrcholový pupenec s množstvím vedlejších pupenců. Pokud je nutné zpomalit růst větví do délky, musíme ještě před objevením jehličí samotnou silnou „svíčku“ prsty uštípnout. Na konci každého výhonku se ponechávají 1 až 2 ''svíčky'', které se zkracují o 1/4 nebo 1/3. Jen v důsledku těchto opatření můžeme získat husté jehličí. V říjnu se vždy staré ''svíčky'' a staré jehličí uštipuje, a to zejména na vrcholu rostliny, na každém výhonku se ponechává asi 7 až 10 párů jehličí. Toto zajistí přístup světla i pro vnitřní část koruny.

Podobný postup je vhodný také pro výhonky cypřiše velkoplodého.

Metoda linnaň.

Tato metoda seřezávání rostlin vznikla na konci 19. století v Číně, v městečku s názvem Linnan'. Vynálezci této metody byli mniši buddhistického kláštera, kteří ocenili bizarní a sukovitý tvar stromků, rostoucích v horách, a rozhodli se vypěstovat rostliny podobné formy, avšak umělou cestou. Což se jim také podařilo.

Formování sukovité a uzlovité bonsaje se provádí pravidelným ostřihováním vrcholných pupínků, které definují směr růstu rostliny.

Až bude mít rostlina dost síly, její kmínek musíme uříznout nad tím pupínkem, který definuje směr růstu. Po nějaké době, kdy uříznutý výhonek vyroste a znovu zesílí, výhonek opět uřízneme nad tím pupínkem, který ukazuje již trochu změněný směr růstu. Ořezání se provádí několikrát, v důsledku čehož rostlina nabývá zajímavý a přirozený vzhled. K podstatnému záporu této metody formování bonsaje, patří doba trvání (až několik let) a vysoké požadavky na světelné podmínky.

Bonsaj (bonsai) a její tvarování pomocí drátu.

Metoda formování bonsaje pomocí drátu je relativně nová. Objevila se až ve 20. století. Před tím bylo základním způsobem formování bonsaje „seřezávání“, které vedlo k požadovanému efektu až po uplynutí mnoha let.

Využití drátu umožňuje vytvářet bizarní formy bonsaje.

Pro formování drátem jsou vhodné všechny kmeny, větve i výhonky, dokud jsou ještě pružné, ale již začínají sílit. Pružnost rostliny vždy vyzkoušíme rukou, ale opatrně, abychom ji nezlomili. Pokud se bonsaj (bonasi) při této zkoušce nalomí, na místo zlomu musíme přiložit kus gumy a obě části rostliny svázat. V tomto případě je korekci formy bonsaje lepší odmítnout.

Nejpříznivějším obdobím pro korekci formy bonsaje pomocí drátu je jaro, kdy ohnutí větví a kmenu, které vedou ke změně vnitřních buněčných spojů, snáší rostlina velice dobře. Drátem omotávané části rostliny mění směr růstu a zůstávají v dané poloze i poté, co drát odstraníme.


Drát má být z hliníkový a nebo z mědi. Upřednostňuje se drát z mědi, neboť hliníkový drát je na temné kůře dosti viditelný. Drát by měl mít 1/3 délky té části stromu, kterou chcete omotat.

Drát musíme těsně navinout tak, aby jednotlivá ovinutí (či závity) činily s ovíjenou větví úhel 45°. Přitom sledujeme, aby nedocházelo k poškození kůry, listů, ani výhonků. Rostlinu s jemnou kůrou nejprve omotáme vylisovaným papírem a teprve pak drátem, abychom povrch rosliny neporanili. Pokud nám jediný drát k přesměrování růstu a tvarování bonsaje nestačí, použijeme klidně ještě jeden. Během formování drát vždy jednou rukou pevně k bonsaji přimáčkneme, a druhou rukou drát pečlivě navíjíme na kmen. Přitom každý provedený závit zachytíme první rukou. Dolní konec drátu pevně zajistíme u základu, nebo na hlavní nebo silné větvi rostliny. Drát navíjíme směrem odzdola nahoru z kmenu i od kmenu k vrcholkům velkých a silných větvi. Větve, které se nacházejí naproti sobě, můžeme omotat jediným drátem. Pokud pak chceme větev nahnout dolů nebo usměrnit nahoru, drát navíjíme na větev a otáčíme v potřebném směru, jak je na obrázku ukázáno.

Drát ponecháme na rostlině zhruba od 1 měsíce na jemných větvích, až do 6 měsíců pro kmen a silné větve. Pokud drát začne kůrou obrůstat, musíme ho bez prodlení odstranit, bez ohledu na to, zda stromeček přijal požadovaný tvar nebo ne. V opačném případě na kůre zůstávají jizvy, které kazí vnější vzhled bonsaje. Po uplynutí několika týdnů můžeme ovinování zopakovat.

Odstraňování drátu se provádí v opačném směru, než navíjení. Je však také zapotřebí provádět to velmi opatrně, abychom rostlinu nepoškodili.

Bonsaj (bonsai) a její tvarování bez drátu.

Bonsaj (bonsai) můžeme tvarovat i jinými způsoby, například pomocí nákladu nebo kolíčků. Abychom nepoškodili kůru rostliny, musíme pod kolíčky položit gumovou podložku.


Bonsaj (bonsai) a zmenšování rozměru jejích listů.

Někdy rozměr listu neodpovídá malé výšce bonsaje. V tomto případě musíme listy zmenšit umělým způsobem.

Listy a měkké konce výhonků se v období od května do června ořezávají. Řapíky listů se však na bonsaji ponechávají. Poté začne bonsaj obrůstat novými listy, které již mají menší rozměr.

Umělé zmenšování rozměru listů můžeme používat tehdy, když bonsaj (bonsai) odpovídá následujícím požadavkům:

- má zdravý kořenový systém;
- je to již dospělá rostlina s konečným tvarem;

- má bohaté listí a schopnost dávat nové listy;
pěstuje se v dobrých podmínkách (na zastíněném místě a za správného zalévání).

Bonsaj (bonsai) a zesílení jejího kmenu.

Bez zásahu člověka každý kmen sám dosáhne dříve či později nutné tloušťky. Tento proces však můžeme urychlit. Existuje několik těchto způsobů:

1.)Pro mladé rostliny:
Prvních 3 až 5 let mladé stromky každoročně přesazujeme do velkého květináče a po uplynuti teto doby je sázíme do ploché nádoby. Toto vede k přirozenému zesílení kmene.
2.)Pro mladé a pružné a rostliny bez pevné kůry:

Přibližně jednou za týden v období aktivního růstu dolní částí kmene hýbáme do nejrůznějších směrů, v důsledku čehož se kmen poškodí a zesílí.
3.)Pro rostliny s hladkým, tunovým kmenem:
Dolní část kmenu libovolně omotáváme drátem. Až kmen začne obrůstat kůrou, drát odstraníme. V důsledku této provedené operace vznikají výrůstky, které zarostou za 3 až 5 roků.
4.)Ve vzácných případech:
Kolem krčku kořenů pevně uvážeme drátovou smyčku a necháme ji tam do té doby, až zastavení šťávy, která ze stromu vytéká, způsobí zesílení kmenu. Tento způsob však vede k zeslabení kořenů.
5.)K zesílení kmenu můžou vest neoddělené větve velkého rozměru v dolní části stromku, nicméně toto rychlé zpevnění kmenu povede ke vzniku jemných větví.

Bonsaj (bonsai) a ořezávaní vzdušných kořenů.

Mnoho tropických rostlin pouští vzdušné kořeny. Ne všechny však musíte oddělit. Část kořenů lze usměrnit vertikálně dolů a zasypat zeminou. Daná operace pomůže vytvořit bizarní tvar bonsaje.


BONSAJ (BONSAI) A JEJICH NETRADIČNÍ KOMPOZICE.

Přisazování.

Aby země pod bonsají vypadala přirozeně, přisazuje se dost často k bonsaji mech nebo tráva. V pokojových podmínkách však, žel, roste mech velice málo.

Do okolí bonsaje můžeme umístit malý kousíček trávy, který dáváme na základ zeminy a pravidelně ho zaléváme a neustále se snažíme zachovávat jeho vlhkost. Přitom je nutné ponechat úsek půdy otevřený, abychom mohli sledovat stav zeminy. Při přiměřené teplotě tráva začíná růst. Trávu musíme pravidelně střihat, jinak bude absorbovat ze země všechnu vodu i minerály.

K některým druhům bonsaje můžeme přidat kameny, štěrk a písek.

Bonsaj (bonsai) a jejich skupinové sázení (les).


Pro skupinové sázení jsou nejvhodnější bonsaje s malými listy, které sázíme do ploché nádoby, dlouhé 25 až 40cm, oválného nebo pravoúhlého tvaru. Lesní kompozici sestavujeme z dospělých, 5 až 10 letých rostlin, vysazovaných spolu s mladými. Do jedné nádoby sázíme rostliny jednoho druhu a stejné formy. Pro dodání přirozeného efektu se doporučuje volit lichý počet rostlin, avšak méně než 10. Musíme se vyvarovat souměrného nebo pravoúhlého rozmisťování rostlin, a také vsazování 2 rostlin do řady. Všechny rostliny se musí výškou i věkově lišit. Nejhezčí je, když má nejvyšší a nejstarší stromek ten nejsilnější kmen, a nejnižší a nejmladší stromek kmen nejslabší.

Mohutné stromky, zpravidla, se umisťují na středové ose a ty nejslabší stromky až vzadu. Kromě toho se silné rostliny doporučují sázet výše, nad ostatní. Takto se vytváří přirozený terén.

Pro skupinové sázení nejprve vypěstujeme jednotlivé stromky v odlišných nádobách zvlášť. Při výsadbě rostlin do jediné nádoby se jejich kořeny ořezávají natolik, aby se rostliny mohly umístit blízko sebe. Až skladba a sazba rostlin skončí, provádí se výsledné ořezávání větví. Skupinová skladba se přesazuje každý 1 až 2 roky. Během něho vždy rostliny jednu po druhé zvlášť vyndáváme, seřezáváme a přesazujeme do čerstvé zeminy.

Nedostatky skupinového sázení:
1.)nemožnost pěstovat o každou bonsaj zvlášť.
2.)V případě nemoci jedné bonsaje vzniká hrozba nákazy celé kompozice.


Skalní sázení.

Rozlišujeme 2 druhy skalních kompozic, které tvoří různé estetické efekty:
1.)sázení rostlin na kámen (v tomto případě z kompozičního centy vystupuje rostlina),
2.)sázení rostlin do zahloubení v kameni (z kompozičního centra vystupuje kámen).

Podle druhu skalního sázení se zvláštní nároky kladou buď na rostlinu nebo na kámen.

Bonsaj (bonsai) na kameni.

Bonsaj (bonsai) musí mít dlouhé a silné kořeny, a kámen musí být popraskaný a s rýhami, do kterých je možné kořeny umístit. Rostlina se na kameni umisťuje tak, aby se kořeny nacházely v zemině pod kamenem. Rostlinu upevňujeme na kameni a kámen ukládáme do ploché nádoby. Kolem kamene nasypeme zeminu. Kořeny rozprostřeme na dně nádoby a zasypeme zeminou. Aby kořeny byly stále vlhké, na kámen položíme polyetylén. Prostor mezi kamenem a polyetylénem zaplníme pískem a zachováme tak vlhkost. Po několika měsících, kdy kořeny dostatečně vyrostou a zakoření se v půdě, polyetylén s pískem odstraníme.


Pokud kořeny nemají dostatečnou délku, aby kámen obejmuly a dosáhly až na půdu, umístíme rostlinu do balíku z igelitu nebo dřevěné nádoby, která je složena z horizontálních destiček, které budeme moci odstraňovat. Výška balíku nebo nádoby musí odpovídat výšce kamene, šířka balíku nebo nádoby musí být trochu širší, než je šířka kamene. Kořeny v takových nádržích budou růst dolů. Každé 2 až 3 měsíce od balíku odkrojíme proužek, a z nádoby odstraníme vrchní řadu destiček. Spolu s nimi odstraňujeme vrstvu půdy. Přitom se vždy ukáže část kořenového systému.

Až kořeny dosáhnou dna, rostlinu vyjmeme, rozmístíme na kámen, který položíme do ploché nádoby a obkládáme půdou.

Bonsaj (bonsai) a jeho sázení do prohlubeniny kamene.

Pro sázení bonsaje potřebujeme krásný kámen s velkým a zřetelným prohloubením. Kámen umístíme do nádoby tak, aby prohloubení bylo z boku, což kompozici přidává zajímavý a asymetrický vzhled. Pokud je prohloubenin několik, kámen položíme tak, aby všechny se prohloubeniny objevily v přední části kompozice.

V případě nutnosti můžeme prohloubeninu zvětšit pomocí kladiva a dláta. Do prohloubeniny se přilepí drátové smyčky, ke kterým později rostlinu připevníme. Kořeny rostliny ořízneme do velikosti prohloubeniny. Pro sázení se používá směs ze stejných částí hlíny i rašeliny. Touto směsí prohloubeninu v kameni natřeme, a poté do ní bonsaj vysadíme a zafixujeme k drátové smyčce. Prohloubeninu zcela zaplníme půdou.


Na vrchní část zeminy položíme vrstvu dlouhovláknité rašeliny, abychom zabránili vymývání země při zavlažování. Rašelinu nenápadně zafixujeme drátovými háčky či příchytkami. Kameny dáváme do ploché nádoby.

Nádobu můžeme naplnit vodou, což vytvoří dojem „mini jezera“, a navíc také zvýší vlhkost vzduchu.

Bonsaj (bonsai) v kameni nepřesazujeme. Každoročně vrchní vrstvy staré půdy v prohloubenině vyměníme za čerstvou. Zaléváme ji velmi opatrně.

Bonsaj (bonsai) a terénní sázení.

Na rozdíl od lesní kompozice dominuje v kompozici krajinové odkrytý prostor, tzv. údolí, paloučky, louky. Do ploché nádoby, oválné nebo pravoúhlé formy, bonsaje vysazujeme ne příliš blízko sebe a pokládáme mezi nimi kameny. Doporučuje se využít rostliny s malými listy i krátkým jehličím. Do jedné nádoby vysazujeme rostliny jednoho druhu ve věku od 2 do 5 let.

Při výběru kamene dodržujeme následující požadavky:

1.)všechny kameny jedné kompozice musí být stejného druhu, ale různého rozměru.
2.)Upřednostňujeme kameny přirozeného vzhledu, tj. praskané, s odštěpkami a s kresbou.
3.)Nejprve pokládáme kámen největší.
4.)Kameny pokládáme zajímavější stranou dopředu a trochu je zasypama půdou, aby kompozici přidaly přirozený vzhled krajiny.
5.)Kameny ani rostliny není vhodné pokládat do řeky.
6.)Pokud se kameny s rostlinou potkávají, rozmisťovat je k bližší střední ose.
7.)Pokud kameny zobrazují hřbet hory nebo pohoří, rozmístíme ho na zadní plán.
8.)Nevolit sudý počet kamenů, a stranit se jejich symetrického rozméstění, což se týdá i rostlin.


Tyto krajinové kompozice přesazujeme každé 2 roky.

Jak správně koupit hotovou bonsaj (bonsai).

Bonsaj (bonsai) a jeho pěstování je náročná práce, vyžadující určité návyky. Nesprávným rozhodnutím nebo pozdější zálivkou můžeme snahu několika měsíců a dokonce i let zcela zničit. Kromě toho, výsledky vlastní práce uvidíme až za dosti dlouhou dobu. Abychom měli bonsaj (bonsai) dle naší představy zcela hotovou, potřebujeme minimálně 4 až 5 let. Tolik času je zapotřebí proto, aby se stihl vytvarovat silný kmen. Všechny tyto důvody nás nutí, abychom si raději zakoupili již dospívající bonsaj (bonsai), která je téměř hotova.

Existují 2 varianty nákupu bonsaje:
1.)nákup hotového stromku ve věku 2 až 3 let, který potom ořezáváme a přesazujeme do ploché nádoby.
2.)nákup hotové bonsaje.

Při nákupu obvyklé pokojové rostliny dávejte pozor na vlastnosti, pro tvarování bonsaje nezbytné:

1.) nádherná koruna;
2.) silný kmen;
3.) dobrý kořenový systém.
4.) zdravý vzhled rostliny.

Při koupi bonsaje zaměřte svoji pozornost především na:
1.) dobrý kořenový systém.
2.) zdravý vzhled bonsaje.
3.)forma a vnější přednosti bonsaje.

• Hlavní
• Sekce
• Zábava
• Nástroje
• Společnost
• Různé
• IQ test
• Kontakt