Vlaštovičník Větší (Chelidonium majus L.)

Z názvů si dovedeme domyslet, v jaké úctě byla kdysi tato rostlina, kterou dnes mnoho lidí pokládá za jedovatý plevel.

Ve starých bylinářích má vlaštovičník i tato pojmenování: Herrgottsgnade (boží milost), Marienkraut (rostlina Mariina), Gottesgabe (boží dar), Herrgottsblatt (boží list), Goldwurz (zlatý kořen), Blutkraut (krvavá bylina), Augenwurz (oční koření).

Z názvů si dovedeme domyslet, v jaké úctě byla kdysi tato rostlina, kterou dnes mnoho lidí pokládá za jedovatý plevel.

Dnešní odpor vůči této bylině si dovedu vysvětlit jen tak, že v počátcích průmyslové výroby léčiv se zásadně zatracovaly všechny vysoce hodnotné léčivé rostliny, a to proto, aby lidé byli odlákáni od léčivek a začali užívat chemické látky.

Vlaštovičník je rozvětvený a 30 až 80 cm vysoký, kvete v květnu a dále až do podzimu. Z lodyhy i oddenku prýští oranžovožlutá, hustá šťáva. Vlaštovičník nejraději roste na jižních okrajích lesa, při zdech, plotech, na rumištích. Ať je již léto jakkoliv suché, i když jsou jižní stráně vyprahlé, ze stonku vždy vytéká mnoho oranžovožluté šťávy. Vlaštovičník však najdeme i v zimě, kdy je vše pokryto sněhem, pokud jsme si zapamatovali místo, kde roste.

Rostlina pročišťuje krev a napomáhá tvorbě krve. Použila bych ji spolu s kopřivou a výhonky černého bezu proti leukémii. Této čajové směsi je však třeba vypít za den alespoň dva litry, má-li se dosáhnout dobrých výsledků.

Vlaštovičník je nejspolehlivějším prostředkem při těžkých onemocněních jater, zláště když se užívá v čerstvém stavu. Používá se, protože pročišťuje krev a játra, dobře ovlivňuje i látkovou výměnu. S úspěchem se používá při onemocnění žlučníku, ledvin i jater. Velmi rychle se vyléčí žloutenka, když se dá 30 g natě i s oddenkem na dvě hodiny do půl litru bílého vína.

Možno jej doporučit i při zlaté žíle (hemeroidy) a pálení konečníku, při píchání a pálení při močení, jakož i při hučení u uších. V těchto případech je třeba během dne vypít po doušcích dva až tři šálky čaje, který se nevaří, ale pouze spaří vroucí vodou.

Zevně se používá při chorobách kůže, kuřích okách, bradavicích a nemizejících lišejích. Šedý zákal a skvrny na rohovce mizí. Šťáva pomáhá i při krvácení a odchlípnutí sítnice. Sebere se vlaštovičník, umyje se a křehký stonek se rozdrtí mezi navlhčeným palcem a ukazováčkem. Takto získanou šťávou se ukazovákem potřou koutky zavřených očí. Oči se sice nepotřou, ale z koutků se šťáva do nich dostane. Toto platí pro šedý zákal, oslabení zraku a preventivně též tehdy, když se velmi namáhají zdravé oči.

Z vlaštovičníku se dělá také tinktura. Proti uvedeným neduhům se užívá dvakrát až třikrát denně 10 až 15 kapek s trochou vody.

Vlaštovičník je účinný i proti červenavým bradavicím (červeným vředům), které mohou přerůst až v rakovinu kůže.

Choré místo by se mělo 5krát až 6krát denně potřít čerstvou šťávou z vlaštovičníku.

Pokud je zima, není třeba zoufat. Vlaštovičník je jedna z mála rostlin, které dokáží přezimovat. Stačí jej přesadit do květináče a tak ho můžete mít stále po ruce.

ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ:
Nálev:
1 zarovnaná čajová lžička bylinek na 1/4 litru vody, jen spaříme
Čerstvá šťáva:
Listy, stonky a květy se umyjí a ve vlhkém stavu se z nich získá odstředivkou šťáva.
Výluh ve víně:
30g vlaštovičníku i s kořenem se zaleje 1/2 litru bílého vína a nechá se stát jednu až dvě hodiny, potom se vylisuje a užívá po doušcích.



UPOZORNĚNÍ!!!
Vlaštovičník je jedovatá rostlina !!!
Při využívání léčivých účinků rostlin se vždy poradíme s lékařem !!!

Článek v rámci spolupráce poskytla webová stránka:bylinky.kvalitne.cz

• Hlavní
• Sekce
• Zábava
• Nástroje
• Společnost
• Různé
• IQ test
• Kontakt